Ostny neměly šanci

Přišli jsme na 0,33 hektarové pole, které bylo pokryto vysokou trávou, všude prorostlou velkými šípky. Odhodlaní beze strachu jsme se pustili do krvavého boje. Musím podotknout, že jsme byli velmi dobře vybaveni. Měli jsme rukavice a nůžky. To našeho nepřítele zaskočilo natolik, že byl už po 7 dnech boje vytrhán! Naše zranění byla minimální. Muzikant jen 2 týdny nemohl chytnout paličky a já jsem si už zvykl psát všemi devíti.

Brňák jde poprvé hnojit

Místní traktorista nám dovezl 8 t hnoje, které rovnoměrně rozvezl po poli na 10 hromad. Práci odhadujeme na 3, max. 5 hodin. Připijeme si plzničkou na rychle odbytou práci. Popadáme vidle a dáváme se do práce. Po 2 hodinách práce nemohu najít kolegu. Po opakovaném volání ho vidím jak se zvedá kousek ode mě, odhazujíc ze sebe hovna. Začíná se stmívat a my začínáme přehodnocovat časovou náročnost rozmetání hnoje na 0,33 ha poli.
Nevzdávajíce se našeho úkolu přecházíme na nový plán. Další den jedeme koupit hrábě. Ručička se blíží teprve na jednu hodinu odpoledne a my jsme už na poli! Přesně v 13:15 nám dochází, že jsou hrábě píčovina.
Uběhly 3 dny, dostáváme se ke spodní polovině pole, nevíme kdy to skončí.

Vítězství smrdí

5. den se dostáváme k poslední hromadě hnoje. Už všechno známe, hovna nás už nemůžou ničím překvapit.